První díl trilogie začíná v New Yorku, kde dvacetiletá Rune svou výpravou za dobrodružstvím rozpoutá peklo, které ani ona sama není schopna jen tak lehce zastavit. Rune je takové malé velké dítě. Žije v pohádkách, život je prostě takový jaký je a ona sama se o nic víc nestará. Žije nezávislým životem a nechce na tom nic měnit. Pracuje ve videopůjčovně, v zastrčeném krámku, kam se vrací starý pán pro jednu a tutéž videokazetu – Manhattan je můj život - , který je natočen podle skutečné bankovní loupeže. Jenže pan Kelly je zavražděn přesně ve chvíli, kdy Rune stojí v hale jeho domu a snaží se k němu dozvonit. Rune tak stojí tváří tvář mrtvému muži a záhadě, proč by někdo chtěl zrovna jemu ublížit. Do příběhu zasahuje hned několik vedlejších postav. Ať už se jedná o nového přítele Richarda, kolegy z práce, policejního detektiva, kolegyně z práce, která ji měla připravit o práci, nebo záhadný nájemný vrah Haarte, či muž, který Rune sleduje na každém kroku. Základní linku protíná jakýsi pohádkový svět ve kterém Rune žije, její Jiný svět. Svět, který postádá logiku, kterému nikdo jiný nerozumí a popravdě, ani rozumět nechce. Což je pro samotnou Rune těžké, protože všechny ty příběhy jí pomáhají přežít v tom velkém opravdovém děsivém světě. A děsivý si hodělá sama, protože její výprava za „dobrodružstvím“ se jí opravdu vymkne kontrole.Rune, jako hlavní postava, neuvěřitelně táhne celý děj. Když mluví sama se sebou, je to jako by k sobě promlouvalo její dětské a dospělé já zárověň. Její naivita a laskavost ji dostávají do potíží a i nedochvilnost, která ji nikterak nepomáhá v práci. Je to taková postava, která ani zdaleka není prototypem hlavního hrdiny, někoho, komu by jste svěřili svůj život do rukou. Nicméně, je to svým způsobem hodně sympatická mladá holka, která prostě chce svůj šťastný konec, tak jako v pohádkách. I když, jako ona sama říká, i pohádky nekončí dobře.Kniha hodně čerpá ze starých filmů, filmových hvězd čtyřicátých a padesátých let, což příběh jednoznačně obohacuje. Ukazuje i současný Manhattan a všechny ty změny, které se od té doby staly. Současný je nicméně relativní pojem, protože kniha byla poprvé vydána v roce 1988. Takže je to pořádně starý román a přesto zůstal neuvěřitelně aktuální. Samozřejmě dneska si asi nikdo VHS nepůjčuje, snad doma ani nemá video, nicméně krom tohoto detailu je kniha a její příběh současný. Kdo by neskočil po filmu, který byl natočen podle skutečné loupeže a ještě se mu navíc naskytly indície k objevení ukrytých peněz?Jelikož je to opravdu krátký román, dá se říci, že jsem ho přečetla na jeden zátah, nebo spíše dva. Dala jsem si mezi čtením šlofíčka :) Kniha se čte velice dobře. Pasáže jsou znatelně rozdělené na vraha, Rune a další, kteří příběh do značné míry ovlivňují. Jak už to Jeffery Deaver umí, vrah se pohybuje všude kolem aniž by o tom měl čtenář ponětí. Pomalu se přibližuje k Rune a pak „prásk!“, všechno je jinak. Ze začátku mi moc neseděla Rune, její naivita a možná i jakási hloupost, ne ve smyslu toho, že by nebyla chytrá, to vůbec ne, ale spíš v tom, jak žila. Přesto to byla uvěřitelná postava, snad i více, než kdyby to byla sebevědomá holka, co se úmyslně pouští za dobrodružstvím, odhalováním vrahů a podobně.Přestože u nás kniha vyšla dohromady s druhým dílem „Smrt pornohvězdy“, rozhodla jsem se recenze rozdělit. Psát o dvou dílech by bylo docela složité a hlavně, každý je z jiného období, s „jinou“ Rune, jak už jsem vypozorovala, jelikož třetí díl jsem četla a i zrecenzovala....................................................................................„Jak se ...“Nedořekl. Rune, která ještě pořád lapala po dechu, vzhlédla. Symington zíral ke dveřím. Někdo v nich stál. Že by Frajer? Rune zamžikala a vyškrábala se na kolena.Ne... Díkybohu... Byla to Symingtonova dcera Emily.Rune byla tak ráda, že ji vidí, že chvíli trvalo, než se jí v hlavě rozezněly varovné zvony. Jak to tu Emily našla? Copak mě sledovala?Počkat, tady něco nehraje.Symington ji pustil a začal couvat.
I have a friend at work who really likes Jeffery Deaver. In fact, she insisted I read The Bone Collector (the first in the Lincoln Rhyme series) several weeks ago, and I enjoyed it, and thought I might want to read him from beginning to end, like I've done with other mystery writers.I don't know how old Deaver was when he wrote Manhattan Is My Beat, the first of three in the Rune series, but it reads like a young adult mystery. In fact, it reads like it was written by a young adult. Rune is a 20-year old who works in a video store. (Keep in mind this was written in 1988.) She's lived in NYC for about two years and has blown about wherever the wind takes her. She loves fairy tales, and that's how she sees life. When the owner of the video store sends her to pick up a video from a favorite customer (unlike any video store I've ever rented from), she discovers he has been shot. She is intrigued by his obsession with the movie Manhattan Is My Beat and thinks that may be why he was killed. Since the movie is based on a true story about $1M that was hidden following a robbery and never found, she latches on to the idea that this customer may have known something. And yes, as a matter of fact, she would like to find the money for herself as well as find the killer of her favorite customer.It's not a bad idea for a story but the dialogue is rather juvenile, the main character seemed shrill (her youth, I guess), and some of the events I deemed unlikely. Still, since there are only three books in this series, I'll go ahead and finish the three, if only to see how he finds his better story-telling voice.
What do You think about Manhattan Is My Beat (2001)?
Vote: 3,25Class: L-B2 (FP)It' s not the classic "over-the-top awesome Deaver thriller": it's only good, an above-the-average good thriller. All in all I liked it: the good story, the unexpected (or almost unexpected) turning point, the likeable characters and the subtle humor in background. I think I'll read the sequel of the series but not anytime soon. The plot (3,00) is well thought and well told (writing style: 4,00) eve if I found it too slow in the first part of the novel; the ending is usual Deaver fast pacing and breathtaking telling. The characters (3,00) are well described and likeable, not so great but good. I liked Rune. Some things I didn't like but that's just so: my opinion.
—Francesco
I was hesitant at first with this novel. It was different from any other Deaver novel I'd read so far. Although still a mystery and thriller it was of a lighter nature than his other books. I'd started collecting and reading Jeffery Deaver in the early summer of 2012, I'd already read all the Rhyme & Sachs novels (except for "The Bone Collector"), the 2 Kathryn Dance novels (3 now, just finished "X O" (hugs & kisses)), and every stand alone novel I could find in print... I should have known better. DEAVER NEVER DISAPPOINTS! I'm now waiting to get my hands on "Hard News", book #3 in the Rune series.
—Mac
Opera prima di Deaver, una sorpresa davvero gradevolissima. In un tempo senza internet e cellulari, dove la cosa pi� importante era il cervello e la reazione nel mettersi in gioco, Deaver inizia a scrivere di tranelli e psicologia, in un giallo pieno di sorprese. Certamente chi lo conosce sa che deve aspettarsi di tutto e che non c'� mai da fidarsi, ma va letto dimenticandosi "l'oggi" e lasciandosi immergere in quello "ieri" cos� vicino, e cos� tecnologicamente lontano. Mi � piaciuto, puoi seguirlo bene e lasciarti prendere non solo dalla storia, ma dalla bellezza innocente della protagonista. La vita ti restituisce ci� che investi in lei.... :)
—Luna
