Es un libro duro y triste, se te hace corto pues la historia atrapa prácticamente desde el principio de la narración. Al llegar al final, es de esos libros que te da pena decir adiós a algunos personajes con los que has llegado a encariñarte.La recomiendo en especial a aquellos que estén interesados en el holocausto y la Segunda Guerra Mundial.El terror y el miedo que se vivían en los campos de concentración se transmiten de tal forma que se pueden sentir. Knížku jsem přečetla jedním dechem, je to přesně ten typ, kdy se večer musím přemlouvat, abych už tu knížku zavřela a šla spát, protože děti ráno vstávají ukrutně brzy :-) Po dlouhé době jsem si u knížky i pobrečela, tak mě některé pasáže dostaly. Jelikož jsem těsně před tím četla Snyderovy Krvavé země, tak tohle bylo jako románová črta ke kapitole o vyhlazovacích táborech - prostě se to tak sešlo (i když Snydera jsem četla kvůli aktuální situaci na Ukrajině a ne kvůli této knize). Hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická, protože sdílím její zaujetí pro knihy - přesně si pamatuji sama sebe v jejím věku či mladší, jak se probírám knihovnou rodičů a jsem úplně okouzlená a to mi zůstalo dodnes. Knížka ale samozřejmě není pouze o těch knihách, to je vlastně spíše pobočný motiv, základní jsou osudy hlavní hrdinky, její rodiny a přátel v rodinném táboře v Březince (ono se to totiž přímo v Osvětimi vlastně vůbec neodehrává). Po dlouhé době také knížka, z níž my zůstalo pár zajímavých citátů.Oblíbené postavy: Dita Adlerová, profesor Morgenstern
What do You think about Osvětimská Knihovnice (2013)?
"-Es la guerra Edita, es la guerra..."
—Garyritter